Moje srdíčko
už mi ho neberte o to vás prosím.
Celé je rozbité,v dlani se drolí,
to co z něj zbylo je pokryto solí...
Trápím se ,pláču jak raněné zvíře,
nechám si ukovat železné mříže,
aby mě chránili před lidským zlem,
budu je nosit nocí i dnem...
Bát už se nemusim-mříže už mám,
už nikdy v životě si je nesundam...
Komentáře
Přehled komentářů
Dobré,ale mříže chránili....se píše y.
smutný a a přesto je to pravda
(furien, 14. 9. 2006 22:15)pokaždé když se něco takového stane přibyde na nebi jedna hvězda,tak si představ te kolik raněných duší už na nebi je je to smutný příběh a sám jsem si už zažil tolik věcí ale nikdy jsem to nedokázal takhle vyjádřit.Takovýhle citát by se měl někam zapsat třeba do knížky ať lidé ví jak je to těžký někoho ztratit.Je to unikát......
7.08. 2006 23:20
(Inferno, 7. 8. 2006 23:25)Po přečtení jsem ztratil slova a notnou dobu jsem je opět hledal.....Tato báseň mluví sama za sebe.....Mistrovské dílo!!!!!!
podařené..........
(maličká2006, 21. 5. 2006 21:43)moc hezky vyjádřeno, jak moc nám dokáže ublížit láska a lidé kolem nás...........
rhjtrj
(zkui, 23. 9. 2006 22:20)